|
|
Studium interakcí hyaluronanu a albuminu metodou SEC-MALLS
Sereda, Alena ; Kalina, Michal (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřená na interakce hyaluronanu (HA) a hovězího sérového albuminu (BSA). Interakce byly studovány pomocí metody SEC-MALLS, kde byly stanovovány molekulová hmotnost, gyrační a hydrodynamický poloměry a vnitřní viskozita částic systému. Dodatečně byly interakce zkoumány pomocí měření DLS a zeta potenciálu, kde byly stanovovány hydrodynamický průměr a velikost zeta potenciálu částic systému. Bylo stanoveno, že k interakcím HA a BSA dochází v jakémkoliv prostředí ale s různou účinností. Bylo prokázáno, že velká iontová síla zmenšuje rozsah interakcí HA s BSA, zvyšuje poloměry komplexů, jejích vnitřní viskozitu a zeta potenciál. Bylo také prokázáno, že s rostoucí koncentrací BSA se komplexy zmenšují ve svých poloměrech, snižuje se taky vnitřní viskozita komplexů.
|
|
|
Termální degradace hyaluronanu
Šimáčková, Marcela ; David, Jan (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tepelná stabilita a degradace hyaluronanu (HA) byla v rámci této diplomové práce zkoumána u HA s molekulovou hmotností 90–130 kDa a u HA s molekulovou hmotností 1 500–1 750 kDa. K výzkumu byly použity metody reologie, SEC-MALLS, TGA a DSC. Nízkomolekulový HA byl podroben zkoumání časové závislosti degradace, kdy byl před samotnou přípravou roztoků sušen při teplotě 90 °C po dobu 30 minut a 60 minut. U vysokomolekulového HA byla zkoumána nejen časová, ale i teplotní závislost degradace. V případě zkoumání časové závislosti degradace byl vysokomolekulový HA před přípravou roztoků sušen při teplotě 75 °C v časovém rozmezí od 15 minut do 120 minut. Při přípravě roztoků pro zjištění teplotní závislosti degradace byl pak vysokomolekulový HA sušen po dobu 30 minut v rozmezí teplot od 60 °C do 90 °C. U nízkomolekulového HA byla prokázána tepelná stabilita, nedocházelo tedy k poklesu molekulové hmotnosti a roztoky nevykazovaly výrazný pokles viskozity. U vysokomolekulového HA tepelná stabilita prokázána nebyla, k degradaci vlivem teploty sušení, ale i času sušení docházelo, což se projevilo výrazným poklesem molekulové hmotnosti a viskozity roztoků. Zatímco v případě použití teploty sušení 60 °C došlo k poklesu molekulové hmotnosti přibližně o 5 %, při teplotě sušení 90 °C se molekulová hmotnost snížila přibližně o 20 % oproti nesušenému HA. Z tohoto důvodu byl vysokomolekulový HA dále zkoumán i pomocí metod TGA, kde bylo sledováno snížení vlhkosti vzorků HA v závislosti na teplotě sušení, a DSC, kde bylo cílem zjistit teploty, při kterých dochází k odpaření vlhkosti obsažené ve vzorku HA v závislosti na jeho formě (nesušeného HA, sušeného HA a lyofilizovaného HA) a dále teplo potřebné k odpaření vlhkosti ze vzorku HA. Na závěr tohoto výzkumu byly získané výsledky u vysokomolekulového HA porovnány s výsledky jiného procesu sušení – lyofilizací, která se ukázala jako velmi šetrná metoda sušení, protože k poklesu molekulové hmotnosti u lyofilizovaného HA oproti nesušenému HA téměř nedocházelo.
|
|
|
Metody rozptylu světla a kalorimetrie ve studiu systémů hyaluronan-albumin
Sereda, Alena ; Hermannová, Martina (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce, která navazuje na předchozí bakalářskou práci, je věnována studiu polyelektrolytových komplexů mezi hyaluronanem (HA) a hovězím sérovým albuminem (BSA). Interakce mezi HA a BSA a tvorba komplexů byly studovány metodou SEC-MALLS, kde byly stanovovány molekulová hmotnost, gyrační a hydrodynamický poloměry a vnitřní viskozita částic systému. Dále byly interakce zkoumány pomocí kalorimetrického měření ITC, kde byl stanoven termodynamický charakter tvorby komplexů. Dodatečně byly aplikovány metody dynamického a elektroforetického rozptylu světla (DLS a ELS), kde byly stanovovány hydrodynamický poloměr a velikost zeta potenciálu částic systému. Byl rovněž zkoumán vliv zvýšené teploty na charakter a tvorbu komplexů při SEC-MALLS a ITC měření. Bylo stanoveno, že k interakcím HA a BSA dochází v jakémkoliv prostředí ale s různou účinností. Bylo také prokázáno, že s rostoucí koncentrací BSA se komplexy zmenšují, snižuje se také vnitřní viskozita komplexů. Dále bylo prokázáno, že velká iontová síla stíní povrchové náboje molekul HA a BSA a braní tak jejím vzájemným interakcím. Při zvýšené iontové síle se rovněž zvyšují stanovené velikosti komplexů, jejích vnitřní viskozita a zeta potenciál. Zvýšená teplota má na tvorbu komplexů pouze minimální vliv.
|
|
|
Charakterizace vybraných polyelektrolytových komplexů metodami strukturní a termické analýzy
Řiháčková, Barbora ; Smilek, Jiří (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tvorbou polyelektrolytových komplexů chitosan-lignohumát, chitosan-polystyrensulfonát, chitosan-alginát a chitosan-karagenan. Práce je motivována hledáním vhodné alternativní látky za lignohumát. Metodou SEC-MALLS byly zjištěny molekulové hmotnosti použitých polymerů. Metodami izotermické titrační kalorimetrie a dynamického rozptylu světla byly studovány interakce mezi polyelektrolyty. Kalorimetrická měření prokázala snižování míry interakcí se snižující se koncentrací polyelektrolytů. Jako nejlepší byly vyhodnoceny experimenty, při kterých se přidával chitosan do polymeru. Byly prokázány interakce mezi reaktivními skupinami chitosanu a polyaniontu. Také byl potvrzen pořadí míchání polyelektrolytů na měřené veličiny. Tvorba komplexů byla potvrzena i měřením Z-průměru velikosti částic a zeta potenciálu a turbidimetricky. Nové materiály na bázi chitosanu mají potenciál v zemědělství či medicíně.
|
|
|
Charakterizace vybraných polyelektrolytových komplexů metodami strukturní a termické analýzy
Řiháčková, Barbora ; Smilek, Jiří (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tvorbou polyelektrolytových komplexů chitosan-lignohumát, chitosan-polystyrensulfonát, chitosan-alginát a chitosan-karagenan. Práce je motivována hledáním vhodné alternativní látky za lignohumát. Metodou SEC-MALLS byly zjištěny molekulové hmotnosti použitých polymerů. Metodami izotermické titrační kalorimetrie a dynamického rozptylu světla byly studovány interakce mezi polyelektrolyty. Kalorimetrická měření prokázala snižování míry interakcí se snižující se koncentrací polyelektrolytů. Jako nejlepší byly vyhodnoceny experimenty, při kterých se přidával chitosan do polymeru. Byly prokázány interakce mezi reaktivními skupinami chitosanu a polyaniontu. Také byl potvrzen pořadí míchání polyelektrolytů na měřené veličiny. Tvorba komplexů byla potvrzena i měřením Z-průměru velikosti částic a zeta potenciálu a turbidimetricky. Nové materiály na bázi chitosanu mají potenciál v zemědělství či medicíně.
|
|
|
Metody rozptylu světla a kalorimetrie ve studiu systémů hyaluronan-albumin
Sereda, Alena ; Hermannová, Martina (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce, která navazuje na předchozí bakalářskou práci, je věnována studiu polyelektrolytových komplexů mezi hyaluronanem (HA) a hovězím sérovým albuminem (BSA). Interakce mezi HA a BSA a tvorba komplexů byly studovány metodou SEC-MALLS, kde byly stanovovány molekulová hmotnost, gyrační a hydrodynamický poloměry a vnitřní viskozita částic systému. Dále byly interakce zkoumány pomocí kalorimetrického měření ITC, kde byl stanoven termodynamický charakter tvorby komplexů. Dodatečně byly aplikovány metody dynamického a elektroforetického rozptylu světla (DLS a ELS), kde byly stanovovány hydrodynamický poloměr a velikost zeta potenciálu částic systému. Byl rovněž zkoumán vliv zvýšené teploty na charakter a tvorbu komplexů při SEC-MALLS a ITC měření. Bylo stanoveno, že k interakcím HA a BSA dochází v jakémkoliv prostředí ale s různou účinností. Bylo také prokázáno, že s rostoucí koncentrací BSA se komplexy zmenšují, snižuje se také vnitřní viskozita komplexů. Dále bylo prokázáno, že velká iontová síla stíní povrchové náboje molekul HA a BSA a braní tak jejím vzájemným interakcím. Při zvýšené iontové síle se rovněž zvyšují stanovené velikosti komplexů, jejích vnitřní viskozita a zeta potenciál. Zvýšená teplota má na tvorbu komplexů pouze minimální vliv.
|
|
|
Termální degradace hyaluronanu
Šimáčková, Marcela ; David, Jan (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tepelná stabilita a degradace hyaluronanu (HA) byla v rámci této diplomové práce zkoumána u HA s molekulovou hmotností 90–130 kDa a u HA s molekulovou hmotností 1 500–1 750 kDa. K výzkumu byly použity metody reologie, SEC-MALLS, TGA a DSC. Nízkomolekulový HA byl podroben zkoumání časové závislosti degradace, kdy byl před samotnou přípravou roztoků sušen při teplotě 90 °C po dobu 30 minut a 60 minut. U vysokomolekulového HA byla zkoumána nejen časová, ale i teplotní závislost degradace. V případě zkoumání časové závislosti degradace byl vysokomolekulový HA před přípravou roztoků sušen při teplotě 75 °C v časovém rozmezí od 15 minut do 120 minut. Při přípravě roztoků pro zjištění teplotní závislosti degradace byl pak vysokomolekulový HA sušen po dobu 30 minut v rozmezí teplot od 60 °C do 90 °C. U nízkomolekulového HA byla prokázána tepelná stabilita, nedocházelo tedy k poklesu molekulové hmotnosti a roztoky nevykazovaly výrazný pokles viskozity. U vysokomolekulového HA tepelná stabilita prokázána nebyla, k degradaci vlivem teploty sušení, ale i času sušení docházelo, což se projevilo výrazným poklesem molekulové hmotnosti a viskozity roztoků. Zatímco v případě použití teploty sušení 60 °C došlo k poklesu molekulové hmotnosti přibližně o 5 %, při teplotě sušení 90 °C se molekulová hmotnost snížila přibližně o 20 % oproti nesušenému HA. Z tohoto důvodu byl vysokomolekulový HA dále zkoumán i pomocí metod TGA, kde bylo sledováno snížení vlhkosti vzorků HA v závislosti na teplotě sušení, a DSC, kde bylo cílem zjistit teploty, při kterých dochází k odpaření vlhkosti obsažené ve vzorku HA v závislosti na jeho formě (nesušeného HA, sušeného HA a lyofilizovaného HA) a dále teplo potřebné k odpaření vlhkosti ze vzorku HA. Na závěr tohoto výzkumu byly získané výsledky u vysokomolekulového HA porovnány s výsledky jiného procesu sušení – lyofilizací, která se ukázala jako velmi šetrná metoda sušení, protože k poklesu molekulové hmotnosti u lyofilizovaného HA oproti nesušenému HA téměř nedocházelo.
|
|
|
Studium interakcí hyaluronanu a albuminu metodou SEC-MALLS
Sereda, Alena ; Kalina, Michal (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřená na interakce hyaluronanu (HA) a hovězího sérového albuminu (BSA). Interakce byly studovány pomocí metody SEC-MALLS, kde byly stanovovány molekulová hmotnost, gyrační a hydrodynamický poloměry a vnitřní viskozita částic systému. Dodatečně byly interakce zkoumány pomocí měření DLS a zeta potenciálu, kde byly stanovovány hydrodynamický průměr a velikost zeta potenciálu částic systému. Bylo stanoveno, že k interakcím HA a BSA dochází v jakémkoliv prostředí ale s různou účinností. Bylo prokázáno, že velká iontová síla zmenšuje rozsah interakcí HA s BSA, zvyšuje poloměry komplexů, jejích vnitřní viskozitu a zeta potenciál. Bylo také prokázáno, že s rostoucí koncentrací BSA se komplexy zmenšují ve svých poloměrech, snižuje se taky vnitřní viskozita komplexů.
|
host ::
RSS.